Zvládne rodina víkend bez obrazovek, když má dopředu plán?

Rodina se dvěma dětmi, sedmiletým Honzou a desetiletou Klárou, se rozhodla vyzkoušet víkend bez tabletů a televize. První hodiny byly těžké, ale už v sobotu odpoledne si děti hrály samy. Příklad je ilustrační, ale ukazuje, co se opakuje: úspěch nezávisí na síle vůle, ale na plánu, dohodě a tom, že dospělí jdou příkladem.

Dohoda před začátkem

Rodiče s dětmi probrali v pátek večer, proč to zkoušejí, a nechali je přidat vlastní pravidla. Děti si samy určily, že telefon pro volání babičce je výjimka. Dohodnuté podmínky je dobré napsat na papír a pověsit na viditelné místo.

Je vhodné vymezit, co spadá pod obrazovky: televize, tablet, hry i telefon. Rodiče se podrobí stejným pravidlům, jinak děti vnímají nerovnost.

Program na sobotu

Dopoledne vyrazili na procházku k potoku a postavili hráz z kamenů. Odpoledne děti pekly s tátou sušenky a večer hrály společenské hry. Nebyl to nabitý program, spíš pestrá nabídka.

Důležité je mít po ruce zásobu věcí na nudné chvíle: papíry a pastelky, stavebnice, karty, knihy. Nabídka musí být vidět a dosažitelná, jinak děti sáhnou po starém zvyku.

Co dělat s nudou

Klára v sobotu ráno prohlásila, že se nudí, a Honza ji napodobil. Rodiče nechtěli zasáhnout a nabízet řešení hned. Po půlhodině začaly děti stavět z polštářů pevnost, která vydržela do večera.

Nuda je normální a často předchází vlastní tvořivosti. Pomáhá nevysvětlovat, neradit a nechat prostor. Pokud ale dítě zjevně strádá, nabídněte společnou činnost místo zábavy na displeji.

Co se nepovedlo

V neděli dopoledne bylo pochmurno a děti byly protivné. Rodiče počítali s tím, že úplný zákaz není pro každého den. Dohodli se, že večer smí rodina společně sledovat film.

Nezdar není selhání. Pokud se vám nepodaří vydržet celý víkend, zkuste kratší dobu, například jeden den nebo odpoledne. Důležitější je stálost než dokonalost.

Jak dál

Po víkendu se rodina domluvila na pevných pravidlech pro všední dny, třeba žádné obrazovky při jídle a hodinu před spaním. Doporučení ohledně času u obrazovek se liší podle věku, nejpřísnější platí pro nejmenší děti. Poraďte se s dětským lékařem, pokud máte pochybnosti.

Pokud děti na omezení reagují silně, jsou úzkostné nebo agresivní, nebo trávení času u her ovlivňuje školu a vztahy, vyhledejte odbornou pomoc.

Zdroje

• Státní zdravotní ústav
• Národní ústav duševního zdraví