Jak nastavit termostat, aby topení neplýtvalo teplem

Termostat nastavený na maximum byt nezahřeje rychleji, jen déle topí a teplo se pak musí větrat ven. Radiátor nebo kotel dodává stejný výkon bez ohledu na to, jestli chcete 21, nebo 28 stupňů. Termostat jen rozhoduje, kdy se topení vypne. Kolem nastavování teploty ale koluje víc zažitých představ, které vedou k vyšším účtům i k chladným ránům. Najdete tu ty nejčastější a také to, co o vytápění bytu opravdu platí. Každý dům má jinou izolaci a jiný systém, takže čísla berte jako orientační.

Vyšší teplota nezahřeje rychleji

Častý zvyk je otočit termostat na pětadvacet, když se vrátíte domů prochladlí. Výsledek je pořád stejný: radiátory se zahřívají stejnou rychlostí jako při nastavení na dvacet jedna. Rozdíl je jen v tom, že topení nevypne včas.

Za dvě hodiny pak v obýváku sedíte při šestadvaceti stupních a okno otevřete dokořán. Tím jste zaplatili teplo, které jste vypustili ven. Na rychlý náběh pomůže jen výkonnější zdroj tepla, ne vyšší číslo na displeji.

Lepší je zvolit cílovou teplotu rovnou a nechat systém dojít. V bytě s podlahovým topením trvá náběh i několik hodin, protože se ohřívá velká hmota. Proto se u něj noční a denní útlum nastavuje jen mírně.

Vypnout topení na celý den šetří nejvíc?

Naprosté vypnutí topení na dobu v práci šetří méně, než čekáte. Stěny, nábytek a podlaha vychladnou a večer je musíte znovu ohřát. U dobře zatepleného bytu to může být přijatelné, u starší zástavby s tenkými stěnami spíš ne.

Rozumný kompromis je snížit teplotu o tři až čtyři stupně, ne ji stáhnout k deseti. Byt se pak vrací na pohodovou teplotu rychleji a nehrozí vlhnutí chladných stěn. Zvlášť na severní straně domu se na studených rozích rádo usazuje vlhkost.

Na délce nepřítomnosti záleží. Při odpoledním výjezdu na dvě hodiny nemá smysl nic měnit. Při týdenní dovolené naopak teplotu snižte výrazněji, ale ne pod pět až osm stupňů, aby nezamrzly rozvody a nevznikla plíseň.

Zakryté radiátory a závěsy před topením

Radiátor předává teplo zářením a prouděním vzduchu. Když ho schováte za hustý závěs nebo obložení, teplý vzduch se drží u okna a prostor před ním se prohřívá hůř. Termostat v místnosti pak hlásí chlad a topí víc.

Na radiátor také nepatří sušení prádla ve velkém množství, pokud jde o hlavní zdroj tepla. Mokré tkaniny zvyšují vlhkost a bytu odebírají energii na odpařování. Menší kousek občas nevadí, plný radiátor ano.

Čidlo termostatu patří na vnitřní stěnu v obývané části bytu, ne nad radiátor, ne do průvanu a ne na přímé slunce. Špatně umístěné čidlo měří jiné číslo, než v místnosti opravdu je. Pak topení reaguje pozdě, nebo naopak vypíná příliš brzy.

Všude stejná teplota nedává smysl

Každá místnost slouží k něčemu jinému, takže jim nevyhovuje stejné číslo. V ložnici se většině lidí spí lépe v chladnějším prostředí, v koupelně zase chcete po sprše pocit tepla. Orientační hodnoty ukazuje tabulka.

Místnost	Orientační teplota
Obývací pokoj	20 až 22 °C
Ložnice	17 až 19 °C
Koupelna	22 až 24 °C
Chodba a komora	16 až 18 °C

Rozdíl mezi místnostmi by neměl být větší než pár stupňů, jinak se vlhkost sráží na chladnějších stěnách. Dveře mezi vytápěnou a nevytápěnou místností držte zavřené, jinak teplo odtéká.

Chytrá hlavice sama nevyřeší všechno

Programovatelná termostatická hlavice se hodí tam, kde se režim dne opakuje. Ráno ohřeje koupelnu, přes den sníží teplotu a večer zase přidá. Pomůže ale jen tehdy, když jste ji nastavili podle skutečného života domácnosti.

Častá chyba je ponechat tovární plán, který s vaším rozvrhem nemá nic společného. Pak topí v prázdném bytě a v půl šesté ráno je chladno. Stačí jeden týden sledovat, kdy se vám zdá teplo a kdy zima, a plán upravit.

V panelových domech se společným rozvodem se vyplatí zeptat správce, jak je otopná soustava vyvážená. Hlavice na jednom bytě nenahradí správné hydraulické vyvážení celého domu. Bez něj se teplo rozděluje nerovnoměrně a horní patra topí jinak než dolní.

Co si ověřit u vlastního bytu

Vezměte obyčejný pokojový teploměr a týden zapisujte, kolik stupňů je v obýváku ráno, odpoledne a večer. Porovnejte hodnoty s tím, co ukazuje termostat. Pokud se liší o dva stupně i víc, čidlo nebo jeho umístění stojí za kontrolu.

Pak zkuste měnit jedinou věc najednou. Snižte cílovou teplotu o jeden stupeň a sledujte, jestli se vám bydlí pohodlně. Spotřebu srovnávejte podle odečtů nebo vyúčtování, ne podle pocitu.

Úspora v jednotkách procent na stupeň je obecně uváděná, ale konkrétní číslo závisí na domě. Pro přesné údaje o svém bytě využijte vyúčtování vytápění nebo poraďte se s odborníkem na energetiku. U starších zdrojů tepla se vyplatí servisní prohlídka.

Zdroje

• Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR
• Státní energetická inspekce
• Návody výrobců otopných soustav