Větrání, nebo odvlhčovač proti plísni? Záleží na zdroji vlhkosti

Plíseň se v bytě drží tam, kde se dlouhodobě sráží vlhkost, a proto je důležité nejdřív zjistit, odkud se bere. Větrání pomáhá, když vlhkost vzniká vařením, praním a dýcháním. Odvlhčovač pomáhá tam, kde větrat nelze nebo kde je venkovní vzduch vlhký. Pokud ale voda zatéká zdivem, nepomůže ani jedno. Pět rozšířených omylů vysvětlí, jak to doopravdy je.

Omyl 1: stačí větrat škvírou

Okno otevřené celý den na škvíru vzduch vymění pomalu a ochlazuje stěny kolem rámu. Chladné místo pak slouží jako ideální plocha pro kondenzaci a plíseň. Účinnější je krátké intenzivní větrání s otevřenými okny na několik minut, opakované několikrát denně.

Zima není výjimkou, naopak v zimě je rozdíl teplot větší a vzduch se vymění rychleji. Radiátor během větrání přiškrťte, aby zbytečně nehřál. Po zavření oken se pokoj snadno znovu prohřeje, protože stěny zůstaly teplé.

Omyl 2: odvlhčovač vyřeší zatékání

Odvlhčovač stahuje vlhkost ze vzduchu, ale neodstraní příčinu zatékání nebo vzlínání vody ve zdivu. Pokud je stěna mokrá zvenku nebo zespodu, přístroj bude chodit pořád a plíseň se vrátí. Takový stav řeší odborník na izolace, ne spotřebič.

Odvlhčovač se osvědčí v koupelně bez okna, v prádelně nebo v bytě, kam se vlhkost dostává ze sušení prádla. Vybírejte takový, který má dostatečný výkon pro velikost místnosti, a pravidelně vyprazdňujte nádobu.

Omyl 3: plíseň stačí ostříkat bělidlem

Bělidlo zbarví povrch do světla, ale u porézních materiálů, jako je omítka nebo sádrokarton, plíseň zůstane uvnitř. Za týden nebo dva se objeví znovu. Bělidlo se navíc nesmí míchat s jinými čističi, protože vznikají nebezpečné výpary.

Menší plochu na nepórovitém povrchu očistěte vodou s mýdlem nebo prostředkem určeným pro tento účel a pořádně vysušte. Nasáklý sádrokarton nebo tapetu je lepší vyměnit. Po očištění vyřešte důvod vlhkosti, jinak se čištění opakuje.

Omyl 4: plíseň je jen estetický problém

Plísně mohou zhoršovat potíže alergikům a lidem s astmatem a u některých osob vyvolávají podráždění dýchacích cest. Rozsáhlé napadení proto neřešte jen kosmeticky. Pokud se potíže zhoršují, poraďte se s lékařem.

Větší plochy, jaké se objevují po zátopě, by měl posoudit odborník. Při práci používejte ochranu dýchacích cest a rukavice a nesuchou plíseň nezametejte, aby se spóry nešířily.

Omyl 5: stačí topit na maximum

Vyšší teplota snižuje relativní vlhkost, ale pokud vzduch zůstane stejně vlhký, studené kouty nadále kondenzují. Příliš teplé a nevětrané místnosti také zvyšují dýchání a vaření vodních par. Rozumný postup je udržet stálou střední teplotu a větrat.

Za vhodnou vlhkost bytu se obecně považuje rozmezí zhruba 40 až 60 procent. Levný vlhkoměr vám řekne, kdy hrozí problém. Nábytek odsuňte od studených vnějších stěn alespoň o pár centimetrů, aby za ním mohl proudit vzduch.

Můj tip: Doporučila bych koupit jednoduchý vlhkoměr a umístit ho do ložnice a do koupelny. Dva týdny si zapisujte hodnoty ráno a večer a podle nich zvolte, zda stačí lepší větrání, nebo je třeba odvlhčovač.

Zdroje

• Státní zdravotní ústav
• Ministerstvo zdravotnictví ČR
• Návody výrobců odvlhčovačů