Botník do úzké předsíně vybírejte podle hloubky, ne podle počtu párů

Novákovi bydlí ve čtyřech v bytě s předsíní, která je široká jen o málo víc než metr. Doma jim dlouho padaly boty a bundy přes sebe, protože kupovali botníky podle toho, kolik párů se vejde. Teprve když změřili, kolik prostoru zbývá k průchodu, vyšel jiný požadavek: botník musí být mělký. Příklad ukazuje, jak z rozměrů předsíně odvodit hloubku, typ dvířek a počet párů, které mají stát na očích.

Výchozí stav Novákových

Předsíň měla na šířku asi sto deset centimetrů a vešel se do ní botník o hloubce třicet pět. Průchod se zúžil na něco málo přes sedmdesát centimetrů. To vyhovuje jednomu člověku, ne rodině s kočárkem nebo nákupem. Dveře botníku navíc zasahovaly do chodby.

Ilustrační součet: čtyři dospělí a děti, zhruba dvanáct párů bot v sezoně. Skutečná potřeba je ale nižší, protože část bot se nosí mimo byt. Vybírat podle maximálního počtu je tak chyba.

Měření dřív než nákup

Změřte šířku chodby v místě, kde bude botník stát, a sečtěte, kolik místa potřebujete pro průchod. Pro pohodlnou chůzi se počítá okolo osmdesáti centimetrů, pro kočárek víc. Zbylý prostor je hloubka, kterou smí botník zabrat.

Novákovi zjistili, že mají k dispozici jen asi dvacet pět až třicet centimetrů. Botník s hloubkou pětatřicet tedy nepřipadá v úvahu. Je lepší zvolit sklopný typ, kde boty leží našikmo.

Sklopné přihrádky, nebo otevřené police

Sklopné botníky mají hloubku kolem dvaceti centimetrů a boty ukládají špičkou dolů. Na pár bot ale vyžadují dostatečnou výšku přihrádky, jinak se kozačky nevejdou. Otevřené police jsou vzdušné, ale zbytečně ukazují nepořádek.

Novákovi zvolili sklopný botník na dospělé a nízkou botovou lavici na dětské boty. Lavice slouží i jako místo na obouvání. Dětské boty jsou kratší, takže mělká police stačí.

Rozdělení bot podle sezony

Jediný botník nemusí obsloužit všechno. Zimní boty a holínky patří na jednu polici, letní sandály přes zimu do krabice ve skříni. Sezonní výměna dvakrát ročně uvolní víc místa než větší nábytek.

Novákovi začali s pravidlem: v botníku jen to, co se nosí tento týden. Zbytek šel do úložných boxů pod postel. Výsledek byl lepší než samotná výměna nábytku.

Co s mokrými botami

Mokré boty nedávejte hned do zavřené skříňky. Vlhkost se drží, boty zapáchají a dřevotřísku to nesvědčí. Pod botník patří odkapávač nebo rohož z gumy s lemem.

U hlavních dveří stačí jedna otevřená police pro právě použité boty. Po usušení putují do skříňky. Rodina tak nemá žádné zápachy a podlaha zůstane suchá.

Výsledek a poučení z příkladu

Po změně zbyl v předsíni průchod přes osmdesát centimetrů. Do úložiště se vešlo osm párů dospělých na sklopné přihrádky a čtyři páry dětských na lavici. Sezonní věci se přesunuly do boxů.

Poučení je prosté: hloubku nábytku odvoďte od průchodu, ne od počtu párů. Kolik bot se doma opravdu nosí, zjistíte za týden pozorování. Teprve pak má smysl vybírat model.

Zdroje

• Návody výrobců nábytku do předsíní
• Doporučení ergonomických norem pro průchodové šířky